Asi po dvou hodinách poslouchání naší učitelky, která jen kecá a kecá nějaký informační věci, mě to pořádně začíná nudit a jsem velice ráda, že řekne: ,,Už jen 10 minut a můžete jít." já si oddychnu a těch posledních 10 minut si užívám jiným způsobem než všichni mí vzorní spolužáci, přemýšlím a vzpomínám, co vše jsem zažila za celé prázdniny a jak jsem ráda, že jsem tady. Když uběhne těch 10 minut všichni rychle rychle vyběhnou ze tříd a ženou se do šaten a pak rychle ven ze školy. Já jen nestačím zírat, kdyby se šlo aspoň na oběd, ale ten ještě dneska nemáme, tak to pochopím, že tam chcou být první, ale co budou dělat doma? Nechápu. Před školou na mě a Anis čeká už Filip s partou svých kamarádů, které nám začne popořadě představovat. My s Anis se na mě vždy jen usmějeme a otočíme se zas na dalšího. Jasně jasně, začínám to vstřebávat. No, a už ani nevím jak se jmenuju. Mezi tím kolem nás přejde jiná parta kluků a mě zaujme jeden z nich, který vypadá jako hlavní. Je tak krásný.
Je to blonďák s modrýma očima a na sobě má světle modrý tričko s nějakým nápisem, rifle a má skvělý úsměv. Když si všimnu, že se Anis na mě podezřele dívá, pošeptám jí to, co jsem právě zažila a ona jen obrátí oči v sloup. ,,Co?" zeptám se zaraženě když jen zakroutí hlavou nad mým názor na toho krásného kluka. ,,Nechej si zajít chuť." odpoví. ,,Proč?" vykulím oči, kluci s Filipem si nevšimli naší debaty a to je asi dobře. ,,Koukni." a ukáže na toho úžasného kluka, já se na něj otočím. Vidím jak tu partu kluků vystřídala jiná parta, mnohem početnější a její obsazení tvoří samí krásný, většinou blonďatý, holky. Mě spadne brada, Anis mi jí podrží na správným místě a otočí se k našemu hloučku a já jí následuju. ,,Xený, vážně na Ondru zapomeň, zamiluj se do jakéhokoliv kluka z této školy, ale tohohle nech být. Je to král školních plesů už od primy, kdy tady nastoupil. Jo, všechny holky jsou do něj zblázněný, jen protože je bohatý, je fešák a říká se, že nádherně líbá. Ale to je jen domněnka. Nevím fakt nevím. Ale jedno je mi jasný, že kolem takového kluka se musí chodit opravdu velkým obloukem. Vážně. A drž se mé rady." šeptá mi Anis a já jen posmutním. Na takového kluka vážně nemám. Vidím jak na mě sice hleděj všichni ti kluci z Filipovi party, takže mě tady asi odsuzovat nebudou, ale na Ondru vážně nemám. Ne. Poslechnu Anis a nechám si zajít chuť. ,,Tak pojďte, ukážeme vám naše cool místečko, kde se vždy, když není škola, scházíme." mrknul na nás Filip a vyzval nás, abychom ho a jeho partu s Anis následovaly. Obešli jsme celou školní budovu zamířili přes přechod a uviděli nějakou pěknou holku, která na nás mávala. No, na "nás" asi moc ne, ale na jednoho kluka z té naší - už je to asi i moje - party. Ten kluk se jmenuje Matouš, jo dobře si to pamatuju. Je to taky hoper, stejně jako Filip, má hnědé vlasy a hnědé oči. Další kluk se jmenuje Marek, je to v pohodě kluk vypadá úplně normálně, nemá sice žádný styl, ale to je na něm to nejvíc super. V naší partě je také David, je to hoper s naprosto kudrnatými vlasy, má zelené oči, pořád se jen usmívá a vždy má nějaký vtip. Viktor, známý jako Viki, je takový trochu hezounek. Má blond vlasy a světlounce modré oči s trochou zelené, čímž působí na první pohled mnohem mlaději než doopravdy je. Teď k nám přibila ještě Lucka, která právě mává na Matouše, jak jsem pochopila, tak spolu asi chodí. Jsem hezký páreček. Lucka je zrzka a nosí oblečení v barvách podzimu, což se náramně hodí k jejím zeleným očím. Seznamujeme se s Luckou, která nás všechny poobjímá a pak můžeme zase vyrazit vstříc lepším zítřkům.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ




































