close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Punková princezna 2.díl

21. března 2009 v 19:54 | Lady_Respect* |  Punková princezna
Takže to tu hledám to. Vyšla jsem z naší - už říkám i naší, když naše ještě vůbec není - čtvrti a zamířila k hlavní cestě, která prosvítala mezi všemi těmi domy. Po cestě jsem se vydala tam, kde jsem to považovala za střed města. Bylo od tud vidět pár obchodů a tak jsem si řekla, že by to mohla být správná cesta. Vykročila jsem a v tom okamžiku, jsem si všimla že na mě všichni hleděj, asi v tomto městě není zvykem, aby po městě chodili holky v rozšířený sukni nebo co, ale řekla jsem si, že mě nemůžou rozčílit hloupí lidé, kteří neberou názor jiných lidí. Došla jsem k tomu "středu" a viděla, že jsem tu správně. Všude plno obchodů, podniků, jiné zábavné budovy a taky plno plno a plno lidí. Já jen kulila oči. Hradec je mnohem větší město než je tohle, ale tolik lidí jsem tam nikdy neviděla, ani na vánočních trzích. Přece jen se říká, že je to město důchodců a když je jich tam plno, to město nežije jako tohle, je vidět už na první pohled, že je to město plné zábavy, štěstí a všude bude hafo moc mladých lidí, což potěší.

Já jen stojím u nějaké lokomotivy a nestačím všechnu tu krásu vstřebávat. Pak si řeknu, že musí být divné jak tady tak zvláštně stojím a tak jdu dále městem. Procházím kolem velkých budov i malých obchůdků až dojdu na náměstí. Uprostřed je kašna, z které stříká voda a kolem je pár laviček zaplněno lidmi, jak stařenky a staříky tak i mladší generací, na kterých jde poznat, že se náramně baví. Když kolem nich prochází zastaví na chvíli svou řeč kouknou po mě a za chvíli zase živě debatují. Já se rozhlížím po celém okolí a nevšimnu si kluka, který jde proti mně a taky se asi dívá jinam, když do sebe narazíme. ,,Au!" vykřiknu a padám k zemi. Ten klučina mi podá ruku na pomoc, jelikož má asi lepší rovnováhu než já tak nespadl, a já se j chytnu. ,,Promiň, neviděl jsem tě. Já jsem Filip.".. řekne mi ten klučina a já přikývnu jakože je to v pohodě a řeknu s hrdostí na sví výjimečný jméno: ,,Já Xénie, ale říká se mi Xený." usměju se. ,,Ty jsi tady nová viď?" zeptá se Filip a mě to nutí přemýšlet o tom, jak může vědět, že jsem tady nová, když je tu asi miliarda lidí. ,,Jo, dneska jsme se přistěhovali, ale jak sis toho mohl všimnout, když je v tomto městě asi miliarda lidí?" vyslovím svou myšlenkou nahlas. ,,Lidí jako jsi ty tady zas tolik není, vlastně asi ani jeden." řekne a ve mně hrkne, jestli to není špatně, asi si toho všiml a tak řekne: ,,Neboj myslím to dobře, taková hezký holka a ještě k tomu punkera tu vážně není ani jedna." dodá a mě se uleví. ,,Kam vůbec jdeš?" zeptá se mě. ,,No, chtěla jsem se jen tady porozhlédnout." řeknu a usměju se. ,,Aha, tak fajn, můžu jít s tebou?" ,, Jasně." řeknu a my se procházíme jen tak po městě, ukazuje mi různé obchody a radí do jakých jít a jakým se vyhnout obloukem. Povídáme si o všem možném a já zjistím, že taky chodí na školu, kde půjdu já už za necelý 2 měsíce. Chodí, ale už do 2. ročníku, což znamená, že je o rok starší. Je moc fajn a vůbec mu nevadí, že on je hoper a já punkera, což je dosti veliký rozdíl. Jsem ráda, že jsem si našla aspoň nějakého kamaráda, je to vlastně můj první, a přesně takový jaký byl můj vysněný kamarád, kterého jsem si jen vždy představoval, když jsem byla malá a užírala mě nuda. Ano, už od malička mě nikdo nebral. A to jsem ještě ani punkera nebyla,a si tušili co ze mě bude. No, já jim jejich názor neberu, i když mě to trošku mrzí, ale vše je pryč a já se jen tak procházím po úplně neznámým městě s neznámým, ale moc v pohodě klukem. Co víc si můžu přát?

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.